Na Baťově kanále

Česko-slovenská hranice vede ve většině svých úseků v horách ? přes jejich vrcholky, po hřebenech a v údolích. Ovšem tady nedaleko slovenské Skalice a moravského Hodonína je to jiné. Hranici tady z velké části tvoří Baťův kanál, propojený s hraniční řekou Moravou. Ano. Jsme v prostoru trojúhelníku vymezeném Skalicou, Rohatcem a Sudoměřicemi, a čeká nás putování za lidmi, kteří nosí hranici ve svém srdci.

„Tahle lodička se jmenuje Eliška a plujeme s ní ze slovenské Skalice. Je to jediný přístav na Baťově kanálu, který leží na Slovensku,“ vypráví u kormidla Marián Tongel. Je správcem přístavu, lodivodem a naším průvodcem Baťově kanálu.

Jednou z vesnic na moravské straně je Rohatec. Hlas zvonů z kostela svatého Bartoloměje se nese až na Slovensko. Zasloužil se o to Josef Pokorník. Dalším z pamětníků života na česko-slovenském pomezí v blízkosti řeky Moravy je kronikář Rohatce Zdeněk Bíza. Provede nás krajinou a společnou historií, která se stala jeho koníčkem.

„Rohatec ležel vždy na hranici, takže tady se to prolínalo a dodneška prolíná. Ta společná historie, řeč i kultura,“ vysvětluje kronikář Bíza a vzpomíná na příběhy z pomezí. „V roce 1943 vyplavila řeka naší slavnou rohateckou ponorku. Tuto ponorku zhotovil jeden odbojář ze Strážnice a vyprávělo se, že pak ponorka pašovala ze Slovenska různé zboží a snad i odojáře.“

Stopy historie z vyprávění Zdeňka Bízy, najdeme také ve vesnici Sudoměřice. V místě obranného hradiště jménem Hrůdy založil obec kolem poloviny třináctého století pán Sudomír z rodu pánů Tvrdišovců. Mezi turisticky nejzajímavější stavby patří v Sudoměřicích takzvaný Panský dvůr přímo na náměstí, který je ukázkou architektury zvané podunajské hliněné domy.

Přístaviště Baťova kanálu v Sudoměřicích se jmenuje Výklopník, podle stavby, která je tomuto místu dominantou. Také sem připlouvá Marián Tongel a má tady spoustu přátel.

Region na pomezí v okolí slovenské městské perly jménem Skalice měl v historii Československé republiky zásadní význam pro formování česko-slovenské vzájemnosti. Dějiny a kultura tohoto kraje mají kořeny desítky tisíc let staré. Zřejmě nejpřehledněji to dokládá expozice v budově muzea, jejímž autorem je slavný Dušan Jurkovič.

„Tahle jizba ve stálé expozici Záhorského muzea ve Skalici je nejstarší expozicí na Slovensku a je krásnou ukázkou československých vztahů,“ provází nás ředitelka muzea Věra Drahošová. „Vznikla z iniciativy doktora Pavla Blahy, který byl politikem a lékařem, s velkou zásluhou na vzniku Československé republiky.“

V roce 1918, v době vzniku Československé republiky sídlila na radnici ve Skalici tehdejší dočasná vláda určená pro Slovensko. Skalice je městem mnoha kostelů. Ten evangelický má věž věnovanou památce Jana Amose Komenského, který Skalici navštívil.