Bílé samoty

Horský hřeben mezi Bílou na české a Kelčovem na slovenské straně hranice, patří k nejkrásnějším lokalitám Beskyd, Kysúc i celého česko-slovenského pomezí. Tady nejsme v krajině s hrady, zámky, vodopády či jeskyněmi, které jinde lákají zástupy turistů. Jsme v horách posetých samotami, v krajině horských osad. Karpatský hřbet se táhne od Bumbálky po Klokočov a Bílý Kříž. Louky jsou tu střídány houštinami, remízky, porosty bučin i smrkovými hvozdy.

A právě tato část hranice patří k tomu nejcennějšímu, co česko-slovenské pomezí nabízí. Jedinečnou krajinu s podivuhodnou historií. Ani dnes to však nemají lidé z bílých samot v těchto horách na hranici snadné. Lesní cesty tady padají z prudkých srázů, jinde stoupají strmě vzhůru. Děti z horských chalup tady doprovázela drsná krása od narození po celý život a dodnes na to vzpomínají.

Patří mezi ně také Lubomír Gajdoš, který je majitel chaty jménem Kmínek. Ta je dnes jednou z nejútulnějších turistických chat česko-slovenského pomezí. V nadmořské výšce přes osm set metrů zvelebují manželé Gajdošovi chatu, děti odtud v létě v zimě vozí otec terénním autem do Makova do školy. V kuchyni vypomáhá statná slovenská kuchařka, mají tady nejlepší halušky široko daleko a také proto je Kmínek oblíbeným místem návštěvníků z české i slovenské strany Beskyd.

Lesy po obou stranách hranice tady dávaly lidem živobytí od pradávna. Hajný Jan Kavka je doma v osadě Kavalčanky pod hraničním hřebenem, vzdálené přibližně pět kilometrů od chaty Kmínek. Do Beskyd se přistěhoval s rodiči ve svých pěti letech a už jako chlapec si zamiloval beskydské lesy. Teď žije v historické hájovně na Kavalčankách. Pracuje pro Biskupské lesy, které jeho hájovnu vystavěnou před desítkami let, opravily z trosek.

Zatímco tradiční život na české straně hranice už z horských enkláv mizí. Na slovenské přetrvává. A patrné je to přímo v obcích po obou stranách hraničního hřebene. Zatímco třeba Kelčov je stále klasickou slovenskou vesnicí, Bílá se proměnila na turistické, lyžařské a rekreační centrum. Sjezdovky s lanovkou a vleky patří k největším lyžařským areálům v regionu, lákajícím lyžaře z Česka i ze Slovenska.

Ve své chalupě, v zimě často zapadané sněhem až po střechu, žije pamětnice Emílie Papajová. Chalupa leží cestou z Kmínku do Makova a paní hospodyně tam u kamen vypráví o svém dětství, kdy hnůj z chléva vynášela v dřevěném džberu na zádech, o strašidelných vílách a světlonoších z okolních lesů. A vzpomíná také na válku, kdy se tudy pašovalo nejrůznější zboží ze Slovenského štátu do Protektorátu Čechy a Morava.

Krása bílých samot v krajině na česko-slovenské hranici je ukrytá v těchto lesích. Jejich obyvatele jsme navštívili v době, kdy Beskydy i Kysuce pokrýval sníh. Kdo však zatouží objevit jejich tajemství, může se tudy toulat v každé roční době. Najde tady tiché kouzlo přímo v srdci hranice.